Dnes desetiletý Radek, syn známého českého hokejisty Radka Dudy, prožíval mládí jako každé šťastné dítě. Od malička se věnoval více sportům, hrál hokej, své spoluhráče i kamarády našel také v kabině libereckých Bílých Tygrů. Nikdo si nedokázal představit, že jednoho dne bude bojovat o to nejcennější – svůj život.
Že není všechno v pořádku, si rodiče začali všímat zkraje jeho osmého roku. Chvíle, kdy se necítil ve své kůži, vyvrcholily při individuálním tréninku s tátou, který nedokázal dokončit a musel si jít odpočinout do kabiny. Tehdy táta rozhodl, že už nebudou čekat. Zamířili do nemocnice na vyšetření.
Jen zhruba čtyři hodiny po návratu domů obdržel Radek st. hovor, který změnil jejich život. „Můžete jít ven?“ slyšel z telefonu.
Nechápal proč, ale když vyšel ven, uslyšel slova, která žádný rodič nechce nikdy slyšet: „Váš syn má leukémii.“ Ještě ten den přijela sanitka a odvezla je do pražské Fakultní nemocnice v Motole, kde ihned začala léčba.
Vzhledem k faktu, že se jednalo o velmi agresivní typ leukémie, bylo od začátku jasné, že bude transplantace kostní dřeně nevyhnutelná. V tu dobu neměli od lékařů povzbudivé zprávy. Přestože se našel prakticky ideální dárce, nová kostní dřeň nedokázala zbytkovou nemoc zničit. Proto se lékaři rozhodli přistoupit ke druhé transplantaci. U mladého Radka se v nemocnici střídali máma s tátou a po více než 200 dnech na jednotce intenzivní péče s různými cykly chemoterapie či ozařování, mohl konečně Radek nemocnici opustit. Nyní je vše na dobré cestě a malý Radek se zase postupně vrací ke sportování, několikrát týdně chodí na gymnastiku a fotbal.
Celá rodina zmiňuje, že základem úspěšné léčby byl neustálý pozitivní přístup. Mladému Radkovi velmi pomohlo, že měl díky sportu výbornou kondici, ze které mohl čerpat a v nemocnici mu náladu skrze vzkazy zvedali jeho kamarádi, spolužáci, ale i světoznámí hokejisté včetně borců z NHL.
